Miloš Přáda Hradec 

Narozen 19.5.1946 v Praze, kde také vyrostl, začal sportovat a vypracoval se na ligové hráče basketbalu. Vojenská léta strávil v Olomouckém basketbalovém týmu a poté v Olomouci zakotvil nastálo. Do třiceti působil jako hráč ligového týmu, aby pak následně jako trenér pokračoval ve své sportovní kariéře.

Dlouholetý úspěšný hráč Dukly Olomouc přišel jako trenér do Slávie Olomouc v počátcích sedmdesátých let a téměř celou svou trenérskou kariéru zasvětil práci s mužským celkem Dukly Olomouc a následně pak Univerzity Palackého v Olomouci. S mužskými týmy oslavil nejeden úspěch. Jeho netradiční tréninkové metody, proslavené orientační běhy či atletické desetiboje se nesmazatelně vryly do paměti zúčastněných svěřenců a následně – v ústním podání – i do historie.

Při zaměstnání si úspěšně dodělal vysokou školu, obor učitelství pro školy II. cyklu, aprobace tělesná výchova-zeměpis (1980). Poté nastoupil na Olomouckou univerzitu jako odborný asistent na katedru tělesné výchovy Filozofické fakulty. V roce 1991přešel na Fakultu tělesné kultury, katedra rekreologie a v průběhu několika málo let se stal tajemníkem katedry.

Veškeré síly věnoval své hlavní profesi – profesi pedagoga na vysoké škole a práci s mladými lidmi. Basket, voda, lyže – tam všude byl „doma“. Opět zasvěcoval studenty do tajů míčových her, opět vzdělával, ale především svým osobitým způsobem vychovával.

Zdeněk Hummel je bývalý československý basketbalista, československý a český basketbalový trenér. Účastník Mistrovství Evropy juniorů 1964 a Mistrovství světa 1974 a poté trenér klubů a československé basketbalové reprezentace. Je zařazen na čestné listině mistrů sportu.

V československé basketbalové lize hrál 13 sezón v letech 1965-1978 za družstva Slavia VŠ Praha, Dukla Olomouc, Orbis Praha a NHKG Ostrava, s nimiž byl třikrát mistrem Československa (1966, 1973, 1975), dvakrát vicemistrem (1967, 1970) a má tři třetí místa (1972, 1974). V historické střelecké tabulce basketbalové ligy Československa (od sezóny 1962/63 do 1992/93) je na 90. místě s počtem 2775 bodů.

S týmem Dukla Olomouc se zúčastnil 4 ročníků evropských klubových pohárů v basketbale, z toho dvakrát Poháru evropských mistrů (1974, 1976), dvakrát Poháru vítězů pohárů (1971, 1975), čtyřikrát byli vyřazeni v osmifinále.

Za reprezentační družstvo Československa v letech hrál na Mistrovství světa 1974 v Portoriku (10. místo) a na Mistrovství Evropy juniorů 1964 v Neapoli, Itálie (5. místo).

Po skončení hráčské kariéry byl trenérem ligových družstev mužů Baník Ostrava, NHKG Ostrava, BK Nový Jičín, BK Opava, BK Děčín a ligového družstva žen Valosun Brno. V letech 1997-2000 a 2006-2007 byl trenérem Českého reprezentačního družstva mužů.

Pocházel z důstojnické rodiny (otec legionář), díky tomu se v mládí často stěhoval (Brno, Prostějov, Praha). Během 2. sv. války vystudoval Amerlingův ústav v Praze. V roce 1945 narukoval do Uherského Hradiště (spolu s E. Zátopkem) a spolu také pokračovali ve studiu na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. Po vyřazení působil deset let jako učitel TV na vojenském gymnáziu v Bratislavě (dnešní FTVŠ UK). S místními studenty vyhrál v roce 1958 československou dorosteneckou basketbalovou ligu a stal trenérem juniorské reprezentace. V roce 1961 byl pověřen, v rámci reorganizace armádního sportu, založit vojenské basketbalové družstvo. Pro nové působiště klubu Dukla si vybral město Olomouc, kde nalezl optimální podmínky. Díky tomu, zde později vzniklo středisko vrcholového sportu Dukla Olomouc, pod kterou spadaly i další sporty (box a šerm v Olomouci, parašutismus v Prostějově a cyklistika v Brně). Ligové družstvo Dukla Olomouc vedl od roku 1962 až do odchodu do důchodu v roce 1980. Kromě vedení československé juniorské reprezentace, působil dva roky jako asistent trenéra československého národního týmu (8. místo na OH v Mnichově v roce 1972).Také po odchodu do důchodu zůstal basketbalu věrný. Tři roky pracoval jako ligový trenér žen KPS Brno, po té se až do konce života věnoval mládežnickému basketbalu v Olomouci jako dobrovolný trenér.V roce 1966 stál u zrodu ankety nejlepších sportovců olomouckého okresu, kterou pomáhal organizovat a po jeho smrti nese jedna z cen jeho jméno. V roce 2010 obdržel Cenu města Olomouce za celoživotní činnost v oblasti sportu.

Narodil se v Praze, kde také jako 13-ti letý začal s basketbalem. Reagoval jednoduše na nábor ve škole. Měl s ostatními spoluhráči štěstí, že po roce, tehdejší školní družstvo vedl jako trenér nejlepších podkosovych hráčů hráčů Evropy 50-tých Ing. Miroslav Škeřik. Družstvo přešlo pod Slovan Orbis Praha kde Zdeněk absolvoval mládežnické kategorie.  Jako 17-ti letý bebutoval v 1.basketbalové lize za Orbis. Později následoval přestup do Slavie VŠ Praha. Po maturitě na SPŠ elektrotechnické v Ječné ulici se musel rozhodnout, jak dál, zůstat ve VŠ Praha a studovat v Praze nebo nastoupit na základní vojenskou službu v Dukle Olomouc. Zvítězila Olomouc, kde po roce podepsal jako voják z povolání. Tím začala 20-ti léta epocha působení v Olomouci spojená s dvěma tituly mistra ČSSR, nominace do reprezentačního družstva s kterým absolvoval 3 OH, 3 MS a 7 EM a založení rodiny a ukončení studia na Přírodovědecké fakultě Palackého University. Na mistrovství Evropy v Bratislavě a Praze v roce 1981 byl osloven zástupci rakouského  klubu BK Klosterneuburg ohledně možného angažmá v tamním klubu. Po MS 1982 v Kolumbii mu byl basketbalových svazem tento krok umožněn. Tam strávil Zdeněk 3 roky korunované ziskem tří mistrovských titulů. Po té následoval návrat do Olomouce a vybudování SVS mládeže v Olomouci. Po dvou letech převzal družstvo dospělých. V roce 1989 byl z této funkce odvolán a následoval odchod z armády, ale také opětovný odchod směrem Rakousko, kde převzal jako hrající trenér družstvo v Innsbrucku. V roce 1990 se Zdeněk s rodinou rozhodl pro trvalý přesun do alpské republiky. Zde pracoval jako trenér ve všech věkových kategorii i 3 roky jako trenér Rakouské reprezentaci. Po nostrifikaci učitelského diplomu v roce 2001 pracoval 15 let jako profesor na sportovním gymnasiu ve Vídni.Od roku 2016 je jako důchodce k dispozici pro svých 7 vnoučat.

S basketbalem začínal ve VSS Košice. V roce 1964  nastoupil základní vojenskou službu, kde byl zařazen do armádního sportovního družstva Dukla Olomouc. V roce 1973 ukončil studium přírodovědecké  fakultu, obor tělesná výchova a zeměpis,Za aktivní hráčské kariéry se  stal dvakrát mistrem republiky a to v letech 1973 a 1975. Po ukončení hráčské kariéry v Dukle Olomouc se stal  trenérem družstva Dukla Olomouc a pokračoval v hráčské kariéře v nižší soutěži za družstvo TJ Spartak Uherský Brod.Funkci trenéra vykonával v  Dukle Olomouc  v letech 1979-1986. V letech 1987-1989 vykonával funkci zástupce náčelníka oddělení sportu. V 90. letech působil 2 roky jako trenér prvoligového družstva žen v Přerově a také jako asistent trenéra u družstva žen SKUP Olomouc.Po zrušení basketbalového družstva Dukla Olomouc  několik sezón vedl nástupnické družstvo BK Dukla  Olomouc v nižších soutěžích.

Basketbal začal hrát ve 14 letech v družstvu Spartak Pečky. V roce 1969 přestoupil do VŠ Praha a zúčastnil se s juniorskou reprezentací mistrovství  Evropy v Řecku. V roce 1970 přestoupil do Dukly Olomouc. Od roku 1972 byl členem širšího reprezentačního výběru. Získal 3 tituly mistra republiky a 2x byl vítězem československého poháru. Je absolventem přírodovědecké fakulty UP Olomouc a nyní pracuje jako pedagog ve školství. Od roku 1981 do roku 1986 byl asistentem trenéra  Dukly Olomouc a v letech 1986 až 1988 se stal šéftrenérem střediska vrcholového sportu mládeže v Dukle Olomouc. Hlavním trenérem můžů byl v letech 1988 až 1994. Titul mistr sportu získal v roce 1987. V roce 1990 až 1994 vedl juniorskou reprezentaci ČR do 20 ti let a získal 5. místo na mistrovství Evropy v Řecku.

Narodil se v Ústí nad Labem a do Dukly Olomouc nastoupil v roce 1963.  Byl jedním z nejlepších střelců v historii Dukly a nastupoval i v reprezentaci. Má syna a dceru. Syn Michal byl také úspěšným hráčem Dukly a hrál i v zahraniční. Pavel Pekárek v roce  1985 byl společně se Zdenkem Kosem u založení střediska vrcholového sportu mládeže a do roku  1987 trénoval jako asistent. Společně pak trénovali 2 sezóny první družstvo Dukly. V roce 1990 odešel trénovat prvoligový celek Mlékárna Kunín. 

Doktor Vladimír Vrba věnoval celou svoji lekařskou kariéru sportovcům v olomoucké Dukle a to nejen basketbalu , ale i boxu a šermu. Svým klidným postojem dokázal vždy vnést do teamu skvělou atmosféru, podpořenou lékařskými znalosti těla sportovce. Svoji kariéru začal v Dukle Olomouc v roce 1962 a v 70.-80.letech působil i u mužské reprezentace ČSSR. V roce 1992 po skončení činnosti Dukly Olomouc se přesunul pod vedením trenéra J. Bobrovského do Brna, kde získal v ženském klubu SK Žabovřesky 14 titulů Mistr ČR, 12x vítěz Českého poháru a 1x vyhrál euroligu žen. Dále byl lékařem České reprezentace žen a získal titul Mistr Evropy, vicemistr světa a zúčastnil se i několika olympijských her, kde nejlepším výsledkem bylo 5. místo. V současné době žije v Olšanech u Olomouce.

Je jedním ze zakládajích členů basketbalu Dukla Olomouc v roce 1962. V armádním celku působil až do roku 1969, pak nastoupil jako trenér družstva žen Slavia Olomouc (později SK UP Olomouc), kde působil až do roku 1986. Byl členem výkonného výboru ČBF a výrazně se podílel na vytváření systému vzdělávání trenérů basketbalu v ČR. Během hráčské kariéry vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého a následně získal v roce 1979 doktorát na Univerzitě Komenského v Bratislavě. CSc. pak vystudoval v roce 1992 na Univerzitě Karlově na Fakultě tělesné výchovy a sportu. Docentem se stal v roce 1996 na FTK UP Olomouc. Na Univerzitě Palackého v Olomouci zastával několik akademických funkcí místopředseda akademického senátu, proděkan FTK a děkan FTK. V současné době je prezidentem basketbalového klubu Olomoucko, který je účastníkem nejvyšší soutěže.

ŽIVOTOPIS       JUDr. Jiří Sedlák

Narodil se   v malé vesničce Vanovice ,v regiónu  Malá Haná ( Boskovice -Letovice – Jevíčko) v rodině ševce a dvěma sourozenci(Marie a Emanuel). Studoval na střední škole v Boskovicích , poté vysoká škole  v Brně , právnická fakulta ukončil v roce 1950..Patřil k ročníkům , které  byly určeny pro výkon profesionální vojenské služby. V roce 1954 byl odvelen do Opavy , kde se narodila dcera Jitka a po čtyřech letech převelen s celou rodinou do Olomouce , kde se narodil syn Jiří, který hrál za Duklu Olomouc několik sezon a následně hrál i za SK UP Olomouc, kde ukonči hráčskou kariéru. V Olomouci na Okresní vojenské prokuratuře vykonával funkci vojenského prokurátora v hodnosti podplukovník. Celý život  se zajímal o všechny sporty  , zvláště se zaměřením na sporty  kolektivní . Sám se aktivně věnoval volejbalu .Měl i  zajímavý individuální výkon ve skoku dalekém (kolem 6,2m). To vše mělo vliv na účast při založení DUKLY OLOMOUC v roce 1963 , včetně  náročného duševního vypětí v zaměstnání , které tímto koníčkem a zálibou kompenzoval. V Dukle vykonával dobrovolnou funci předsedy oddílu  V roce 1996 dostal nabídku práce od Ústavního soudu na funkci ústavního soudce,  ale ze zdravotních důvodů ji musel odmítnout. Celý jeho život byl naplněn sportem a byl sportovcem tělem i duší.

Narodil se v České Kamenici a poté trávil své mládí v Děčíně. Už na základní škole se projevoval jeho talent nejen v basketbale, ale také v ledním hokeji. Tam byl také zlomový okamžik, kdy se rozhodoval, v jakém sportu má dále pokračovat. Po ukončení základní školy studoval Střední průmyslovou školu v Děčíně a zde již sbíral první basketbalové úspěchy - jak v dorostu, tak i za školní tým. Po úspěšném zakončení školy maturitou v roce 1977 šel na vojenskou službu do Dukly Olomouc, kde si jej vyhlídl v té době trenér Dukly Olomouc Drahomír Válek. V Dukle působil 10 let 1978-1988 jako hráč. Stal se ústředním rozehrávačem a kapitánem družstva. Spolu se stálicí družstva Josefem Šťastným vytvořili sehranou  a nezapomenutelnou dvojici. Během hráčské kariéry získal 1x stříbrnou medaili v roce 1978 a 4x bronzovou medaili v letech 79,80,84 a 86. V roce 1986 byl vyhlášen sportovcem Olomouckého kraje. Po ukončení hráčské kariéry pracoval v Dukle jako asistent trenéra střediska vrcholového sportu mládeže a později i jako asistent V. Dvořáka u družstva mužů. Basketbalový talent předal svým 3 synům, kteří dále předávají talent svým potomkům.

Narodil se v Lysé nad Labem. S basketbalem začínal v Šumperku.ještě s koženým šněrovacím míčem. V roce 1959 dokončil studium na FTVS Karlovy univerzity v Praze. Poté učil ve Skutči, kde založil oddíl basketbalu. V roce 1962 byl přeložen do Velkého Týnce, kde vedl družstvo žáků. Na Slovanské gymnázium nastoupil v roce 1965 a do roku 1968 působil ve Slavii Olomouc jako hrající trenér. V roce 1968 přestoupil do Dukly Olomouc, kde působil až do roku 1990 jako trenér mládeže od minikošíkové až po trenéra dorostu v TSM. V roce 1980 získal jako trenér titul Přeborník ČSR v minikošíkové .Dlouhá léta publikoval v odborných časopisech a byly vydávány jeho tréninkové metody a postupy v metodických pokynech ČSTV. Získal po 3 letém studiu trenérskou licenci 1. třídy a mohl vykonávat trenéra z povolání. Byl předsedou okresního basketbalové svazu a organizoval středoškolské hry mládeže. Byl jedním z prvních propagátorů hry 3:3 a turnajů pod širým nebem.