TJ Lipník ,B” : BK DUKLA Olomouc 41: 57
To se neomrzí, opět výhra, 4 v řadě!!!
To jsem v archívu nenašel hodně dlouho... [Veselý obličej]
Snad jen ty šestky 24/11...
Body: Škára, Valent P. 14, Dzurilla 8, Marťák, Minařík po 7, Spáčil 5, Sofka 2
BK DUKLA Olomouc: TJ Šumperk 73 : 71
Po dobře odehrané 1. čtvrtině (17:5) to pak už z naší strany byl celkem bídný výkon. Naštěstí nás průběžně držel Pavel a v poslední čtvrtině Fanta.
Soupeř použil naši taktiku, přijel v 6 i s hrajícím trenérem...
A protože hráč soupeře číslo 9, který normálně dá prd, tak nám nasázel 5 trojek, z toho tři po sobě...tak se to tahalo až do konce.
V závěru jsme dali šanci hostům vy rovnat, ale ani dvě šestky 12 vteřin před koncem, ani střela po útočném doskoku po šestkách se neujala a tak jsme jako vždy vyhráli!!! [Veselý obličej]
Celkem dali 9 trojek oproti 1 naší...kdeže naši střelci jsou...
Body: Valent P. 22, Marťák, Valent T. po 12, Spáčil 10, Minařík 6, Škára 4, Váňa 3, Sofka 2, Hůlka , Buriánek po 1
TJ Postřelmov - Dukla Olomouc 26:73
Kdo nebyl, neuvěří!!!
Hodnocení Čajdy:
Slušná práce trenéra a vytažení zajíce z kloubouku v podobě Koubeho!
A ten stejně jako minule Sofe ukončil utkání trojkou s klaksonem!!!
Kdo je na řadě příště? [Veselý obličej]
Body: Váňa 21, Valent P.15, Škára, Zatkloukal po 10, Kuba 7, Marťák 6, Spáčil 4
TJ Hranice :BK DUKLA Olomouc 61:64
Pátá výhra v řadě se nerodila lehce, po výborné první čtvrtině (8:15) se hra vyrovnala
a v poslední čtvrtině vedli domácí ve 3 minutě 41:49
Ještě v 6 minutě vedli domácí 51:57, ale poté výbornou obranou a i bezchybným doskokem jsme utkání zcela otočili
A to již Karel T. byl vyfaulovanej a Škarkis hrál celou druhou půli se 4 fauly...
Nyní v pátek pauza a pak anglický týden středa, pátek doma!!!
Body: Marťák 17, Valent P. 16, Škára 12, Spáčil, Theuer, Mynařík, Sofka po 4, Dzurilla 3
Tj Šumperk : BK DUKLA Olomouc 71: 80
V pátek jelo 6 statečných na utkání do Šumperka.
Nedávali jsme jim velké cíle, bod by byl dobrej, ale jak je vidět, že čím nás hraje méně, tím je to lepší!!!
Někteří holt potřebují více času na rozehrání!!! [Veselý obličej]
A musím říct, že tolik trestných hodů jsme neházeli za celou sezónu!!! ....sláva rozhodčím!
I když úspěšnost 47/ 25 není bohviečo...
Jen Škarkis 26/16, ten to držel na výši.
V pátek doma v televizním čase odveta se šumperkem, dostat se do sestavy po posledních 2 utkáních bude těžké!!! [Překvapený veselý obličej]
Body: Škára 26, Valent P. 22, Marťák 15, Váňa 12, Sofka 4, Minařík 1
Dukla Olomouc byl český vojenský basketbalový klub z Olomouce. Klub vyhrál nejvyšší ligu celkem dvakrát (v letech 1973, 1975) a patří mu v historických tabulkách československé ligy celkové 7. místo. Založen byl v roce 1962, zanikl v roce 1994.
Olomoucká Dukla (ASD) basketbal začala psát svou historii v roce 1962, kdy došlo k přesunu licence z Dukly Mariánské lázně z důvodu hráčského porušení vojenské kázně. Na vzniku olomoucké Dukly se podíleli JUDr. Jiří Sedlák, Josef Zelenka, trenér Drahomír Válek a hráči: Tomajko, Ďuriš, Sahlica, Horňanský,P. Rosíval,, Koller, Terč, C. Mrázek, Vavřík, Vilímec,Iljaško, Císař, Kapoun. V ligové soutěži Dukla hrála 29 sezón. Dvakrát sestoupila do nižší soutěže, ale až poslední sestup v sezoně 1992–1993 byl definitivním koncem působení v první lize.
V letech 1962–1979 vedl družstvo Drahomír Válek a v letech 1979–1986 Vladimír Dzurilla. Po této etapě se v ASD až do jeho zániku vystřídali trenéři Zdeněk Kos, Pavel Pekárek, Václav Dvořák. Všichni zde jmenovaní trenéři působili dlouhá léta jako hráči ASD (instruktoři sportu) a spolu s několika dalšími spoluhráči např. Stanislav Petr, Miloš Váňa, Josef Musil, Josef Šťastný, Miloš Hradec, Igor Lauerman, Zdeněk Konečný tvořili v tom kterém ročníku osu družstva.
Vojenskou základní službu se v Olomouci odsloužili také mnozí reprezentanti republiky např. Ďuriš, Mifka, Zídek, Zedníček, Konvička, Klimeš, Bobrovský, Pospíšil, Žáček, Sedlák, Rajniak, Ptáček, Okáč, Havlík a jiní.
V roce 1973 a 1975 byla Dukla mistrem republiky. Misrovská sestava Dukly z roku 1975: Kos, Pekárek, Bojanovský, Balaštík, Dzurilla, Dvořák, Hummel, Hradec, Tvarůžek,Kratochvíl, Kocúr, Heinecke, Škúta. V tomto roce byl Zdeněk Kos vyhlášen nejužitečnějším hráčem celé ligy. V roce 1970 a 1978 obsadila Dukla druhé místo a v letech 1972, 1974, 1979, 1980, 1984, 1986 skončila na třetím místě. Dvakrát byla také vítězem Československého poháru.
V roce 1985 vzniklo TSM (tréninkové středisko mládeže) a SVSM (středisko vrcholového sportu mládeže, trenéři Kos a Pekárek, následně Dvořák, Váňa), které získalo v roce 1987 v Košicích 6 .místo v přeboru ČSSR a v roce 1988 v Pardubicích 4 místo. Na činnost střediska navázalo BCM Olomouc, které založil D. Válek se synem Štěpánem. Vychovalo několik reprezentantů L. Sokolovský, D. Hájek, J. Černošek, J. Pavlík, P. Pumprla a další.
Od roku 1994 bylo vytvořeno občanské sdružení a pod hlavičkou BK Olomouc se stalo členem UNIASK ČR (Unie armádních sportovních klubů České republiky), které působí v nižších basketbalových soutěžích. V roce 2019 se klub přejmenoval na BK DUKLA Olomouc.
Pocházel z důstojnické rodiny (otec legionář), díky tomu se v mládí často stěhoval (Brno, Prostějov, Praha). Během 2. sv. války vystudoval Amerlingův ústav v Praze. V roce 1945 narukoval do Uherského Hradiště (spolu s E. Zátopkem) a spolu také pokračovali ve studiu na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. Po vyřazení působil deset let jako učitel TV na vojenském gymnáziu v Bratislavě (dnešní FTVŠ UK). S místními studenty vyhrál v roce 1958 československou dorosteneckou basketbalovou ligu a stal trenérem juniorské reprezentace. V roce 1961 byl pověřen, v rámci reorganizace armádního sportu, založit vojenské basketbalové družstvo. Pro nové působiště klubu Dukla si vybral město Olomouc, kde nalezl optimální podmínky. Díky tomu, zde později vzniklo středisko vrcholového sportu Dukla Olomouc, pod kterou spadaly i další sporty (box a šerm v Olomouci, parašutismus v Prostějově a cyklistika v Brně). Ligové družstvo Dukla Olomouc vedl od roku 1962 až do odchodu do důchodu v roce 1980. Kromě vedení československé juniorské reprezentace, působil dva roky jako asistent trenéra československého národního týmu (8. místo na OH v Mnichově v roce 1972).
Také po odchodu do důchodu zůstal basketbalu věrný. Tři roky pracoval jako ligový trenér žen KPS Brno, po té se až do konce života věnoval mládežnickému basketbalu v Olomouci jako dobrovolný trenér.
V roce 1966 stál u zrodu ankety nejlepších sportovců olomouckého okresu, kterou pomáhal organizovat a po jeho smrti nese jedna z cen jeho jméno. V roce 2010 obdržel Cenu města Olomouce za celoživotní činnost v oblasti sportu.
